
Panna Cotta (Stenli)
Možná pomalu přemýšlíte, z čeho udělat šátek na zimu. Minulý rok jsem řešila to samé a když jsem objevila značku Panna Cotta od bulharské firmy Stenli, myslela jsem si, že mám vyhráno. 50% merino, návin 1 450 m, krásné kombinace barev. A cena cca 400 Kč za ten návin a složení – jako dobrý 🙂
Z této příze jsem dělala šátek Banríon – vzor je dostupný zdarma na Ravelry tady. Na šátek jsem použila háček č. 4.
No, musím přiznat, že jsem byla z tohoto klubíčka velmi zklamaná. Barvy teda opravdu nádherné, příze silnější, ale to jsem vlastně chtěla. Ze začátku mi dost klouzala z háčku, ale člověk se s ní po chvilce naučí pracovat a už to jde hezky. Příze má pro mě ale spoustu velkých „háčků“:
- Klubíčko je velmi nestabilní, i když jsem začala zvenku, po chvíli (někdy kolem prvního uzlíku) se začalo bortit. Asi to bylo i tím, že je příze dost klouzavá. Musela jsem ho 2x přemotat (nejdřív jedním směrem a pak ještě zpátky, abych mohla začít tou vnější barvou).
- Přechody barev jsou hodně tvrdé – nitky se totiž mění rovnou po 2, tj. 4+0, 2+2, 0+4, 2+2, 4+0, 2+2… Měla jsem celkem podobné barvy (kombinaci č. 542), ale přechody mi i tak přišly opravdu drsné. Klubíčko by se podle mě hodilo spíše na nějaký projekt, kde se s každou změnou barvy mění i vzorek.
- Nestabilní uzlíky – tím, že je příze celkem klouzavá a klubíčko jsem musela přemotávat, našla jsem hned 2 rozpadlé uzlíky. Ve finále jsem proto raději uzlíky ještě zapošívala, protože jsem nevěřila, že by se při šátek běžném nošení (a nedej bože praní) časem sám nerozpadl.
- Kouše – při háčkování mi to ani nepřišlo, ale když jsem šátek dala na krk, tak mě dost kousal. Možná jsem jen víc citlivá, ale nosit ho bohužel nemůžu.
Závěr
Panna Cottu si už znovu koupit neplánuji. Leda, že by to bylo na nějaký kus oblečení, který se nebude dotýkat kůže a nebudou tam vadit tvrdé přechody barev. Třeba na deku přes nohy pro lidi na vozíku nebo třeba vestu, aby netáhlo na záda v zimě na záda 🙂

